Jedná se o zcela nebolestivé a neinvazivní vyšetření, kterého se využívá v případech podezření na zúžení či uzávěr mozkové nebo krční tepny. Vyšetření se provádí neodkladně (například po proběhlé mozkové mrtvici nebo tranzitorní ischemické atace) nebo i preventivně, jsou-li přítomny faktory přispívající k rychlejšímu rozvoji aterosklerózy (vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a/nebo krevního cukru). Vyšetření umožňuje ihned odhalit přítomnost aterosklerotického či jiného postižení tepny a stanovit rozsah jejich zúžení. Zúžení tepny, přivádějící krev do mozku, na více než 70 % zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice. Včasné odhalení a léčba vám pak mohou zachránit život.
Hraje nezastupitelnou roli v diagnostice, charakterizaci a sledování tíže postižení mozku v novorozeneckém a kojeneckém věku. Slouží především v detekci intrakraniálního krvácení, periventrikulární leukomalacie, malformací a hydrocefalu. Jedná se o bezbolestnou, neinvazivní metodu bez užití rentgenového záření a nutnosti sedace, díky čemuž je umožněno snadné sledování vývoje se stanovením prognózy.
K vyšetření není potřeba žádná příprava, provádí se na lůžku či v náručí rodiče, ultrazvuková sonda se přikládá na velkou fontanelu dítěte a celé vyšetření trvá pouze několik minut. Vyšetření provádíme na základě indikace dětského neurologa nebo pediatra.
Elektroencefalografie (EEG) je neinvazivní a zcela nebolestivá vyšetřovací metoda v neurologii, pomocí které lze sledovat aktivitu mozku na povrchu hlavy. Nervové buňky si mezi sebou předávají signály pomocí změn elektrického napětí. Změny elektrického napětí se v malé míře propagují až na povrch hlavy, kde jsou registrovány pomocí systému elektrod a zaznamenány do grafu. Mezi hlavní indikace EEG patří diagnostika epilepsie, poruch spánku a paměti, kolapsových stavů s poruchami vědomí atd.
Elektromyografie (EMG) je diagnostická vyšetřovací metoda, která je založena na měření elektrické aktivity svalu a nervu, který daný sval řídí. Měřením elektrické aktivity je metoda schopna určit přítomnost poškození svalové tkáně nebo nervu a tím zhodnotit funkční stav pohybového systému. Při poranění nervu lze pomocí EMG určit nejen místo, ale i rozsah poškození. Elektrické biopotenciály (elektrickou svalovou aktivitu) lze zaznamenávat buď jehlovými elektrodami zavedenými skrz kůži do svalu nebo povrchovými elektrodami umístěnými na kůži nad bříškem svalu. Výsledkem elektromyografického vyšetření je graf, odborně elektromyogram nebo také EMG křivka.